Do Olomoce jsem jela s tím, že si užiji volné dny, pochodím po městě, kavarnách a cukrárnách, navštívím Svatý Kopeček, ale úplně jsem zapomněla, že je v centru města postaven unikátní rodinný dům na sile. Kdyby to byl panelák, měl by dvanáct pater. Při své výšce je opravdu nepřehlédnutelný… Zrovna krásně svítilo slunce a já se mohla kochat úžasnou stavbou s nápadem, která se vznáší nad městem. Více podrobností o této stavbě je zde.

P.S. Jinak jsem byla na Svatém Kopečku v bazilice Navštívení Panny Marie, kde zrovna probíhají restaurátorské práce, ale do baziliky se dostanete. Těšila jsem se na zrekonstruovanou funkciomalistickou Šmeralovu vilu, která sídlí na okraji Svatého Kopečka a kde je moc příjemná kavárna. Pozadu nezůstaly ani kavárny a cukrárny v centru Olomouce, kterých je opravdu mnoho. Dále doporučuji vinotéku Na břehu Rhony. Tenhle skvělý koncept znám z Prahy a v Olomouci má pobočku. Stejný interiér a stejný postup samostáčení vín. Najdete tu širokou nabídku lahvových vín z Francie, převážně z údolí Rhôny… Tak a už jsem doma, plná energie něco tvořit 🙂 Krásné ráno!

Kam na prodloužený víkend? Třeba do Olomouce. Vždy jsem městem jen projížděla, nebo se tam krátce zastavila, ale abych si ho důkladně prošla, to ne. A právě teď byla ta vhodná chvíle. Ubytovali jsme se v nejkrásnějším designové hostelu Long Story Short. Je vybudován z bývalé vojenské pekárny ve tvaru obrovské podkovy a dnes patří mezi 10 nejhezčích designových hostelů na světě. Bydlení jsem zajišťovala měsíc dopředu a měli jsme štěstí. Zrovna byl volný jeden dvoulůžkový pokoj se sociálkou. No, co vám budu povídat, vše je dotaženo do posledního detailu… Třeba dřevěné šoupací dveře na kovových rámech, zrcadla se závěsy z kůže, černé baterie v koupelně, kulaté retro vypínače a zásuvky, designový nábytek v kombinaci nábytku z 60 let. Na dlouhých chodbách se můžete pohodlně usadit do křesel a v klidu popíjet lahodnou kávu, nebo si donést vynikající snídani, na kterou budu dlouho vzpomínat. Ach, ten domací chleba! Na stěnách visí originální obrazy současných malířů, na žízeň jsou na chodbách zásobníky na vodu a k tomu všemu tu hraje příjemná muzika. Když je hezky, lze poobědvat na venkovní velké terase, nad níž večer září žárovky. Personál se na vás usmmívá, nic pro ně není problém… Ano, byl to skvělý pobyt, kterému tleskám ve stoje. Ani se mi nechtělo domů. Zítra se můžete těšit na unikátní olomoucký rodinný dům, který je postavený na sile. Nádherná podívaná!

V létě mi poslala má dcera Domi fotku s Annie Songe (Viz. foto č. 1). Ptam se dcery. Kde jsi? A ona, že na Women´s Talks, které bylo na téma Sebehodnota. Hosté byly Annie Songe a Markéta Pavleje. Annie a Markétu vám určitě nemusím představovat. Skvělé blogerky, které dokázaly přetavit sny v realitu… Uvařte si kávu a pusťte si inspirativní a upřimný rozhovor, který je i plný praktických rad v blogování. Rozhovor jsem si pustila už dvakrát. Tady je první část a zde druhá.

Barvu, kterou jsem nikdy nenosila. Letos jsem si už pořídila olovově zelenou sukni a šálu. Líbí se mi i v interiéru. Prostě letošní zimu vidím olivově 🙂

Příští sobotu budu pořádat květinový workshop. Nejen, že budeme vázat podzimní věnce plné barev, ale naplníme si dýně sušenými i čerstvými květinami. Už se moc těším ♥

A jak na to? Vrchní část dýně uřízneme. Dýni vydlabeme, do vydlabaného prostoru vložíme aranžovací hmotu a do té zapichujeme květiny. Dýňovou poklici se stopkou podepřeme pevným drátem

Každý rok mě mile překvapuje. Je nádherný. Barvy, vůně, svíčky, krb, motání podzimních věnců, oranžová polévka jménem hokkaido, kostkované deky, vlněné svetry, burčák, hruškové koláče, piknik mezi barvami…  I to shrabávání listí má něco do sebe. Každý rok si říkám, že ty listnáče na zahradě zredukuji, ale… 🙂 Krásný podzimní den přeji ♥

Jak už jsem psala v předešlém příspěvku. Knížka vyjde 31. 10., ale do té doby si ji můžete předobjednat s 15% slevou a dopravou zdarma po zadání slevového kódu KRASNEVANOCE na eshopu Albatrosmedia zde. Už se na ni moc těším ♥ Krásné pondělí!