Jsme doma ❤️Bylo to krásné, dobrodružné, okouzlující, někdy dramatické, úsměvné, inspirativní, voňavé, aperolové, minimalistické, rušné… Prostě Dubrovník je srdcovka ❤️ Děkuji všem za sledování našeho příběhu 😄. Budu na něj s láskou vzpomínat ❤️

Kufry dorazily v noci den před odjezdem 🙂 Zpáteční let byl opožděn. Ve Vídni jsme na další čekali 6 hodin.

Bydlíme v úplném srdci Dubrovníku, v ulici Prijeko. Pod námi hučí kavárny, když vykoukneme z okna, vidíme kousek náměstí. Na pláž, k tyrkysově modrému moři s výhledem na staré město, kde je písek a kamínky, je to asi 200 metrů. Dubrovník má kouzelné úzké uličky, kde jsou kavárny a restaurace, malé obchůdky a galerie, kde prodávají nádherné šperky z korálů. U domů v květináčích stojí oleandry a fíky. Je zde tržnice s ovocem a zeleninou, ty jahody jsou tak sladké… Je tu horko, ale od moře pofukuje příjemný osvěžující větřík. Každý večer se tu něco děje. Až do poloviny srpna na hlavním náměstí probíhá divadelní a hudební festival. Lidé tu jen tak posedávají, popíjejí vínečko a je jim moc dobře. Dubrovník je láska, na kterou budu dlouho vzpomínat.

Náš apartmán Muziqa jsem objednala přes Booking. Celý dům jes citem a jednoduše zrekonstruovaný. Máme malý apartmán s kuchyní a koupelnou. Na zemi parkety, na stropě trámy. Je to prostě radost. Občas si něco uvaříme, nebo si zajdeme ven.

A co je s kufry? Nevím. Možná jsou v Paříži nebo ve Vídni. Člověk zjistí, že vlastně skoro nic nepotřebuje. Koupili jsme si základní věci, plavky, trika, já sandály, neboť boty na klínu nejsou ideální do tohoto prostředí. Osušky jsme si pujčili v apartmánu a nosíme si je na pláž. Týden v jednom oblečení a vlastně to zvládáme. Večer přepereme a ráno je vše suché a jdeme ven.

Jedna rada: Jestli budete teď někam cestovat, vezměte si sebou jen příruční zavazadlo. Stále jsem nepřestala věřit, že ty kufry dojdou, ale ve středu se vracíme domů, tak uvidíme :-).

Jak začít. Ve středu v 7:30 jsme měli odletět do Dubrovníku leteckou společností Austrian Airlinnes. Těsně před odletem nám na letišti oznámili, že let je z technických důvodů zrušen. Museli jsme vystát hodinovou frontu a zjistit co dál. Společnost nám navrhla letět náhradní linkou o půl jedné odpoledne do Vídně, kde nám zajistila ubytování v hotelu s večeří a snídaní. Rozloučili jsme se s tím, že večer bohužel Aperol nebudu popíjet u moře, ale v centru Vídně. Vlastně to nebylo tak špatné, ale… V letadle nás bylo včetně letušek jedenáct, let byl trochu dramatický, neboť jsme se dostali do turbulencí, a jedna z letušek v uličce dokonce upadla. Po příletu jsme museli vystát další hodinovou frontu a vysvětlovat, co se nám přihodilo. Personál nebyl s naší situací vůbec seznámen, i když byl z téže letecké společnosti. Vyřešil to tak, že nám vytiskl letenky do Paříže, kde jsme měli přestoupit na letadlo do Dubrovníku a během čtvrt hodiny jsme se měli přesunout na místo odletu. Samozřejmě jsme to neměli šanci stihnout. Vystáli jsme další frontu s vysvětlováním, že nám byl přislíben hotel. Zrušili nám letenky do Paříže a vytiskli jiné na náhradní let druhý den hodinu před polednem. To už bylo asi 17 hodin odpoledne. Nakonec jsme hotel dostali v centru Vídně. Protože to tam tak dobře neznáme, museli jsme zjišťovat kudy a čím se dostaneme do 35 kilometrů vzdáleného hotelu. Celou situaci s námi stejně prožívala jedna přemilá Kanaďanka, která žije 10 let v Praze a má dceru s rodinou v Dubrovníku. Její odvaha, skvělá angličtina a nenechat se odbýt byly úžasné. Její nezištná pomoc byla pro nás záchrana. Společně s ní jsme se dostali do hotelu. U večeře jsme si krásně popovídali o jejím zajímavém a pestrém životě, dali několik skleniček vína, pak se dobře vyspali a doufali, že zítřek bude lepší.

Ráno nás čekala výborná snídaně ve vídeňském hotelu, poté cesta vlakem a metrem na letiště. Vše probíhalo podle plánu. Jen čtvrt hodiny zpoždění. Do Dubrovníku jsme doletěli včas. Ale bohužel příběh nekončí. Naše kufry s námi nepřiletěly. Zase jsme museli vystát frontu a vyplňovat formulář, že nemáme kufry.

Ubytování klaplo, bydlíme kousek od náměstí, pod námi hučí kavárny a my jsme už třetí den ve stejném oblečení. I tak se nám tu moc líbí a jestli nám do zítřka nepřiletí kufry, budeme si muset koupit plavky a další potřebné věci. Tak vám nevím, jestli není lepší cestovat autem 🙂 Mávám z deštivého Dubrovníku 🙂

Bylo příjemně, slunce svítilo, káva voněla, Aperol se chladil… a my v sobotu motaly věnečky a vázaly velké kytice. Na poledne jsem přichystala dort Pavlova…Děkuji všem za přemilé dopoledne, které jsme si moc užily. Byly jste úžasné ❤️